24. března 2020

Patagonské ledovce

Když se mě zeptáte, co mě nejvíc překvapilo na cestě po Chile, odpovím vám, že Argentina :)
Ty pastviny jsou neuvěřitelný.
Po několika hodinách jízdy nekonečnou pampou se před námi začaly objevovat zasněžené kopečky.
Ještě než se vrhnu na ledovce, uděláme si malinké gastrookénko. Ondra tu jedl údajně nejlepší steaky, co kdy měl. Já měla na výběr z tolika bezmasých jídel, že jsem se nemohla rozhodnout. Všechno bylo výborné.
Dulce de Leche je místní specialita - karamelové slazené mléko - jemné a sladké, maže se na palačinky, pečivo. Zmrzlina s příchutí Dulce de Leche je top!
Národní park Los Glaciares je vzdálen asi 80km od města El Calafete a jak už napovídá název parku, čekali nás ledovce. A to ten nejznámější - Perito Moreno. 
První vyhlídka na ledovec.
Tenhle krasavec nejde popsat. Prostě láska na první pohled.
Ledovec Perito Moreno je jedním ze 3 ledovců patagonského ledovcového pole, který pořád roste. Za to všechno může silný vítr a to, že na vrcholcích každý den sněží. Gravitace pak způsobuje posunování ledovce dolů a jeho následné tání.
Ledovec jsme nejdříve obkoukli ze severní strany z loďky.
A následně jsme prošli všechny cestičky a vyhlídky. A že jich tu je požehnaně!
Hodiny jsme tu seděli a pozorovali, jak se sem tam ulomí "kousek" ledu a s obrovským burácením padne do vody.
Těžko se to představuje, ale stěna nad hladinou má 50-70m, pod hladinou je dalších 170m a šířka ledovce mezi kopci je 5 km .
Na druhý den jsme si ve městě El Calafate, které je mimochodem moc příjemné, plné restaurací, psů, hotelů a agentur, zamluvili tzv. minitrekking, abychom si na Perita mohli sáhnout :)
A tak jsme se tentokrát z jižní strany přeplavili na druhý břeh a po důkladném vyškolení, zavázání maček a spoustu zajímavých informací o ledovcích, se vydali na průzkum. (Tahle část bude především o fotkách :) )
Nás velice zábavný průvodce Walter :)
Ledovcová voda - musela jsem vyzkoušet, i když jde vlastně o destilovanou vodu zcela bez minerálů, takže ve velkém množství není vhodná k pití.
No nemohli jsme se vynadívat.
Pohybovat se po ledovci není úplně nejlehčí a je potřeba pořádně sledovat, kam člověk šlape.
Počasí nám vyšlo na jedničku!
Na závěr jsme si připili whiskey s ledem z ledovce. Poslední den roku 2019 jsme tedy strávili opravdu stylově a těšili se na ten další rok. Kdo je mohl tušit, jak to celé nakonec bude... :(
Jsem obrovsky šťastná, že jsem tuhle krásu mohla vidět na vlastní oči.
Další naše kroky pokračovaly do městečka El Chaltén, kde na nás čekala další patagonská ikona.
 Cestou jsme potkali lišky patagonské. Obrovská radost :)
A příště už z El Chalténu...