14. května 2018

Zpruzená

To je přesně ten výraz, který vystihuje moji náladu posledních několik dní (možná i týdnů). Nemůžu se tohodle otrávenýho pocitu zbavit.
Nic moc mě nebaví, často se mi nic nechce, když už se donutím k něčemu, tak to ve výsledku nedopadne podle představ nebo to nedopadne vůbec.
Upřímnou radost mi momentálně dělá jen psí společnost. Stará se o ni fousáč Alf a moje kavárenský holky Keira s Tequilou. A spoustu dalších psů a jiných zvířátek, kdo sleduje stories na instagramu, tak dobře ví :)

Na práci si stěžovat nemůžu, na muže taky ne, ale stejně se nemůžu zbavit negativního myšlení. A ani pár dnů v rakouské přírodě nemělo zázračný účinek. Možná by to chtělo ještě pár dní navíc. Nevím. Snažím se si udržet nějaký pravidelný režim, dostatečně spát a dobře jíst. Ale nějak to nefunguje. Asi nezbývá než vydržet a doufat, že se to brzo změní a nálada půjde nahoru. 
Týden jsem začala totálním pondělním zevlováním. (Dokonce jsem se vykašlala na ranní jógu!) Ale zítra už přihodím pár fotek z Rakouska.
Jak vy bojujete proti takovýmu stavu? Co vás jednoznačně vždycky nakopne? Pomůže, když to člověk ze sebe takhle "vyblije"? Uvidíme...

5 komentářů:

  1. U mě je to boj každý den. Na zádech se vlečou starosti a povinnosti.
    Nebudu výčtem všeho zahlcovat řádky.
    Snažím se i v tom šeru dýchat všechny vůně, a když se mi podaří něco malého ušít, tak mě to potom hřeje. Těším se na chvilky s manželem u kávy, na ranní telefonát s maminkou, těším se na nové látky, těším se na dovolenou.
    Těším se na prázdniny. Sice budu více v práci, dovolené, ale bez velkých povinností kolem dětí a snad se vyřeší do té doby, i ty velké starosti.
    A ze všeho nejvíc se těším na den, kdy ráno vstanu a nebudu muset vůbec nic dělat.
    Konkrétní radu nemám, ale vím,že musí být i horší dny, abychom se mohli radovat
    z malých věcí.
    Lenka B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lenko díky. Já si vlastně objektivně nemůžu vůbec na nic stěžovat, o to je to horší, protože kdyby byl nějaký jasný problém, tak bych věděla, že ho musím vyřešit a bude to ok... Asi je to jen jarní únava nebo co. Takové slabé vyhoření.
      Přeju vám, ať se všechno, co vás trápí vyřeší, co nejlépe a nejrychleji a ty chvilky, co vás těší, jsou delší a delší :)
      A jak píšete, každý den nemůže být posvícení...

      Vymazat
  2. Zito, občas mám zpruzené období taky. Nic se mi pak nechce, nic mě nebaví, výlety nepomáhají, západ slunce nefunguje,... Teď jsem zrovna zavalená starostmi (některé jsou jen součástí příjemného, jiné mě opravdu tíží). Když to na mě padne, snažím se si vybavit co mi dělá radost, co je dobře. Opravdu se do toho ponořit a prožít si ten pocit toho pěkného. Není to vždy lehké. Ale každý mrak jednou odletí, držím pěsti, ať ten tvůj odletí co nejdřív ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. PS: Těším se na fotky.
      PSS: Psí terapie je nej ;)
      PSSS: Krásný den :)

      Vymazat
    2. Peťo, děkuju. Já si to právě říkám taky, ale někdy je to těžký tomu věřit... Ano psí terapie je nej, Ondra říká “terapie tlustým psem”, tím myslí Alfíčka, protože je drobátko přerostlej :D

      Vymazat