26. února 2018

Ledový víkend

Zatímco sobotu jsme prozevlovali ještě u olympiády, v neděli jsme nelenili a stihli toho hodně.
Konečně jsme se dostali na výlet do přírody. Sice budík na 5:30 je to poslední, co by si asi člověk v neděli mohl přát, ale já už jsem nutně potřebovala někam vyjet, nemusí to být daleko, stačí kousek a na chvilku. 
K Rešovským vodopádům je to z Olomouce cca hodinku. Teploměr ukazoval -15°C, když jsme se odhodlávali vystoupit z auta. Já tyhle holomrazy snáším teda líp než teplejší a vlhčí počasí plné sněhu, navíc sluníčko vylezlo v době, kdy jsme dorazili na místo.
Cestou to šíleně klouzalo, navíc led byl přikrytý jemným popraškem a tak to chvílemi bylo dost komické.
Cestou jsme prozkoumali okolí a za celou dobu vůbec nikoho nepotkali. Jen jsme sledovali (asi) kočičí stopy na cestě, taky srnčí kopýtka jsme rozpoznali.
Vodopády byly samozřejmě zamrzlé, ale krásné. Na vyhlídce mi už začaly trochu mrznout prsty, protože vyměnit objektiv v rukavicích teda nešlo. Ale čaj v termosce nám pomohl. 
Vzhledem k tomu, že celá cesta byla jako led, dostat se k vodopádu bylo nemožné. Nechtěli jsme, abychom na jaře rozmrzli někde pár kilometrů po proudu. Už jen dostat se dolů k vodě bylo o hubu.
Na cestě zpátky krásně svítilo sluníčko, zvedl se vítr a spolu s ním i sníh. To už jsme necítili prsty na nohách a viděli se ve vyhřátém autě. 
Ošlehaní větrem, zmrzlí, ale šťastní.
Kdybyste měli nějaký tip na podobné výlety v okolí Olomouce, budu ráda když mi dáte vědět.
  
Díky brzkému vstávání už jsme byli před obědem zase zpátky doma a tak jsme si odpoledne, po vydatných 20ti minutách spánku, vydali ještě do Muzea umění na výstavu Jozefa Jankoviče. Ještě do 11.března ji stihnete.
Výstava je to moc povedená a jsou tam připravené i různé hrátky pro návštěvníky. Jako třeba tento stůl s rukama, nohama, hlavama... Tak jsme si poskládali svůj příběh. Setkání, vyznání a odmítnutí... A na závěr Ondrovo dílo s názvem "Hromadná dopravní nehoda" :))
A protože jsme měli chuť ještě na něco sladkého zalezli jsme se zahřát do kavárny Miss Sophies Hotelu. Že tu podobný hotel už pár měsíců je, jsem věděla, jen jsem netušila, kde se přesně nachází. Je hned za prolukou u Muzea umění a je mi velmi sympatické, že na sebe neupoutávají žádnou odpornou reklamou a obřím barevným nápisem. Na budově je jen strohé a jednoduché - kavárna, hotel. Takhle by měly vypadat všechny domy v centru. Podle mě. Žádné fosforové nápisy sleva, polepené výlohy a jen samý vizuální smog.
Interiér je velice příjemný a útulný a bezlepkový mandlový koláč byl vynikající! Určitě se tu ještě ukážeme a možná i na nějakou snídani. Velkou výhodou je i to, že mají otevřeno v neděli, což v Olomouci moc obvyklé u kaváren není.
 Taky máte rádi, když vstanete brzo? Den je potom nějaký delší nebo co :)

5 komentářů:

  1. Krása, opravdu se vyplatilo si přivstat. Jen vykopnout se z postele do zimy dá fůru práce ;))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, jednou za čas se to dá, ale denně by se mi taky nechtělo :D

      Vymazat
  2. Zkuste Špraněk! V každém ročním období kouzelné. Markéta http://www.sagittaria.cz/cs/naucna-stezka-spranek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Markéto díky! Neznáme a určitě vyzkoušíme... vypadá to moc pěkně :)

      Vymazat
  3. U Rešovských vodopádů jsem byla v létě a byly nádherné a ani lidí moc nebylo.
    U Frýdlantu n/Ostravicí jsou Satinské vodopády. Jsou menší, než Rešovské. Z Olomouce na Frýdek je to kousek a za Frýdlant pak skok.
    Ranní vstávání mi nevadí, ale vyburcovat se a jít/jet někam mi už dává zabrat. Ono vypravit rodinu s oblečením a jídlem dá zabrat. V tomto moc spontánní nejsem a raději plánuji.
    Krásné dny. Lenka B.

    OdpovědětVymazat