24. ledna 2018

Daintree National Park

I přesto, že se šíleně štítím pavouků (jakože megahysterka) a nesnáším různé brouky a havěť, miluju návštěvy exotických lesů a deštných pralesů. Takže bylo jasný, že se musíme podívat do Daintree National Parku, který se nachází asi hodinu a půl severně od města Cairns. Je to jeden z nejstarších pralesů na světě.
Cestou jsme zavítali i do městečka Palm Cove, kochali se výhledy a o hodinu později následoval přesun přívozem na druhou stranu řeky, která je plná krokodýlů. Jakmile jsme překonali řeku, okamžitě nás uvítali překrásní velicí modří motýlci - něco jako Morpho v Kostarice, jen tady se jim říká the Ulysses butterfly. Jsme v Daintree National Park.
Jeden z velkých důvodů, proč jsme sem jeli bylo vidět kasuára přilbového ve volné přírodě, moc míst, kde je to možné, na světě totiž není. Cesta je úzká a klikatá a nám se nepodařilo zastavit na jedné z vyhlídek (navigátor zaspal, pak zaspal řidič a prostě jsme to přejeli). Když jsme se snažili na nejbližším možném místě otočit a jet zpátky na vyhlídku, najednou nám přes cestu přešel kasuár a měl s sebou i 2 mláďátka. Zastavili jsme a čuměli na ně s otevřenou pusou, na poslední chvíli jsem stihla vytáhnout foťák a cvaknout, pak zmizel v hustém lese. Ale bohužel fotka je rozmazaná. Každopádně přikládám jako důkaz, že jsem si to nevymyslela :)
Během 10ti minut jsme viděli to, co nás sem táhlo. Můžeme jet zpátka. Ale ne nebojte, k vidění tam toho bylo ještě spousta... Třeba nejsevernější pláž (kam až se dá dostat po zpevněné cestě) Cape Tribulation, kde nebyla ani noha. Všichni se nás po cestě do Daintree ptali, jestli máme průvodce a když jsme řekli, že ne, tak nám jen odpověděli: "tak hlavně pozor na krokodýly". Takže i po pláži jsme se obezřetně procházeli a v každém padlém kmeni jsme viděli krokodýla :)
Zatímco Ondra sledoval kmeny, já jsem nemohla odlepit oko od foťáku :)
Jediné místo bezpečné a vhodné na koupání, které nám doporučili místní, se jmenuje Mason's Waterhole, v blízkosti je i kavárna a restaurace, kde je možné ochutnat například maso z krokodýla, emu, klokana atd., ale my už jsme tu byli pozdě a bylo zavřeno. A tak jsme zvládli jen koupání v naprosto průzračné vodě. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zahlédly želvy!
Co se týká nocování, tak to byla kapitola sama pro sebe. Vybrali jsme Crocodylus Village a tušili jsme divočinu, dokonce jsme se na ni i těšili, ale naší hlavní chybou byl příjezd až po setmění, protože to začne lozit havěť a vy jste nucení použít baterku, která přivolá ještě víc havěti. Ani nechci vědět, co všechno jsme vůbec neviděli... Při večeři kolem lítali nechutní brouci - něco jako chrousti, ale mnohem větší, na zemi leželi švábi, na každém rohu byly pavučiny. Tohle byla zkouška mých unavených nervů. Havěť ještě snesu, když se nehýbe a někde sedí, to se i podívám "zblízka", ale jakmile se hýbou tak se hýbu i já a mizím. Každopádně pod moskytiérou jsem spala jako zabitá a ráno už to tak strašidelně nevypadalo :) 
Recepci hlídali pavouci Golden Orb - ty už známe a většinou se nehýbou, takže ti mi až tak nevadí. Na každém druhém keříku se schovávaly strašilky. A komárů tu bylo docela hodně. Že neuhodnete, co jsme zapomněli doma? Ano, repelent... A já jim tolik chutnám. 
Když jsme cestou zpět zastavili na vyhlídce, kterou jsme původně přejeli, čekal tam na nás tenhle krasavec. 
Velikost asi jako moje ruka. Visel ze stromu dobře 7 metrů a pohupoval se ve větru nad parkovištěm. Jako rozloučení s tímhle pralesem docela stylový a ani mi nevadilo, že jsme nakonec nenarazili na žádnýho krokodýla...

4 komentáře:

  1. :D :D nevěřila jsem, že čtu první větu a úplně jsem prožila ubytování, pro mne, vypětí nervů :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já měla ve spojení s celodenní únavou (a taky možná ještě jet lagem) slzy na krajíčku :D
      Ale kdybych byla v plné síle, tak si to užiju, i když po mě pořád něco lezlo :D

      Vymazat
  2. Chvilku mi trvalo, než jsem holky strašilky našla, ale našla :D Kamarádčina mamka je chovala doma ve skleněné kouli na rybičky, krmila je malinovým listím a říkala, že jsou samosprašné (od té doby nevím, jak se to řekne jinak :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani nechci vědět, kolik jsme jich přehlídli... mít je doma bych ale nezvládla... brrr :)

      Vymazat