23. ledna 2018

Cairns a Velký bariérový útes

Po aklimatizaci v Sydney jsme přeletěli do Cairnsu. Přivítalo nás vlhké vedro. Ondra se okamžitě orosil a zůstal tak až do odletu :)
Na ubytování jsme si vybrali backpackerský hostel Mad Monkey, který není žádný luxus, ale jeho umístění ve městě je skvělé. Nachází se vlastně hned na pobřežní promenádě, kde mají i tenhle nádherný bazének, otevřený pořád a obklopený parky, ve kterých to o adventních víkendech opravdu žije. Koncerty vánočních koled byly nejlepší!
A proč jsme se nekoupali v moři? Protože bylo plné medúz a krokodýlů a s nima nikdo plavat nechce...jen pelikáni.
Cairns jsme si vybrali proto, že jsme se chtěli vydat na Velký bariérový útes. Sice nemáme licenci na potápění a ani jsme neměli ambice si ji tam udělat, ale šnorchlování mi naprosto stačí.
Dopředu jsme nic neřešili, všechno jsme nechali až na místo, protože ve městě je opravdu hodně agentur, které každý den poskytují různé výlety na oceán. A podle čeho jsme vybírali? Musím říct, že jsme vůbec netušili, chtěli jsme na nějaký ostrov, protože jsme nechtěli šnorchlovat z lodi nebo z nějaké platformy uprostřed ničeho. Nejprofláklejší ostrovy jako Fitzroy Island nebo Green Island, ale denně navštíví obrovské množství lidí a ani korály v jejich okolí nejsou nic moc, podle místních jsou mrtvé.
Měli jsme štěstí a narazili na agentku, která nám navrhla perfektní řešení a to tour na Michaelmas Cay. Druhý den v 8 už jsme nedočkavě stepovali v přístavu před luxusním katamaránem Ocean Spirit. Spolu s námi vyrazilo i dalších 30 návštěvníků a posádka. Při 90ti minutové cestě jsme stihli nasnídat se, vyplnit prohlášení o zdravotním stavu, vyslechnout si bezpečnostní informace a doporučení, vybrat si veškerou výbavu na šnorchlování, nasoukat se do lycra suit a taky se pěkně opálit (a nechat se ohodit několika vlnama) na přídi. Už samotná cesta byla zážitek!
Z katamaránu jsme se dostali na ostrůvek o velikosti 2 fotbalových hřišť malým člunem. Tento písečný ostrůvek je domovem velkého množství ptactva a tak máme přístup jen na malou část ostrova, zbytek patří druhé největší ptačí kolonii na jižní polokouli.
Hned při prvním ponoření nám bylo jasné, proč jsou černé oblečky vhodné, medúz to bylo opravdu hodně, místy jsme proplavávali desítkama medúz a mě to teda moc příjemné nebylo :)
Ale když jsme potkali tuhle krasavici želvu, na všechno ostatní jsem zapomněla. Posunkama jsme se domlouvali, na kterou stranu budeme plavat, po souhlasném gestu jsem se otočila a najednou slyším, jak Ondra huhlá do šnorchlu. "A do prdele, žralok." Napadlo mě jako první (tuhle scénu už jsme totiž zažili v Malajsii). Otočím se a proti mě plavala želva. Prostě euforie. Jen jsme plavali vedle ní a pozorovali, jak se škrábe o korály, jak žere medúzy a jak elegantně se ve vodě pohybuje... Želva, my dva a nekonečné modro.
Kromě ní jsme samozřejmě viděli tisíce nádherných barevných rybiček, nechyběl Nemo ani Doris, duhové ryby (já ty názvy prostě neznám), trnucha skvrnitá, modré i červené hvězdice a taky metrové zévy obrovské, které se vždycky stáhly a změnily barvu, když jsme nad nimi proplouvali.
V ceně byl samozřejmě i oběd na lodi ve formě švédských stolů a to i pro vegetariány (což je mimochodem v Austrálii zcela normální). Při zpáteční cestě jsme si dopřáli i skleničku šampaňského a zazpívali si s kapitánem a kytarou. Tenhle den prostě neměl chybu!
Zkoušeli jste někde šnorchlovat? Doporučili byste nějaké místo? A co nejpodivnějšího jste pod vodou potkali?:)

Zpátky ve městě nás čekalo další překvapení a to v podobě kaloňů, kteří přes den visí na stromech, v obrovském množství, a štěbetají. Mají v oblibě konkrétní 4 obrovské stromy v jedné ulici (Aplin street).
A když se setmí, vydají se batmani a lov, neskutečná podívaná...

12 komentářů:

  1. Opravdu, neskutečná podívaná. Máte krásné fotky a zážitky.
    Těším se na další fotky.
    Lenka B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Něco takového bych přála zažít každému :)

      Vymazat
  2. Zito, to je paráda. my jsme si před lety dělali v Cainrs potápěčský kurz a na člunu nad Útesem jsme strávili tři dny. Potápění byl zážitek (ryby, želvy, malý žraloci), ale pamatuji si i skvělé jídlo.

    Kaloňů jsme viděli snad tisícovku postupně přistávat na stromech nad námi někde v kempu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super! Muselo to být skvělý. My jsme se k potápění, ještě nedostali, ale to se taky brzo změní... Jo jídlo bylo úžasný to možná ještě celý shrnu ve speciálním článku...
      Já jsem zase byla fascinovaná, jak při západu slunce postupně vyráželi na lov. Moje mamka by z toho měla asi panickej záchvat :D Bylo to jak z hororu...

      Vymazat
  3. Krása! Díky moc za zprostředkování. Šnorchlování miluju, a potápění je můj sen...:-). A takhle se vznášet se želvou, ach, to musela být nádhera...♥ Taky se těším na další fotky...;-) P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě představa potápění hrozně děsí, ale už to překonávám - zatím teda v hlavě - i když to je asi nejdůležitější :) a šnorchlování je super!
      Díky za nakouknutí

      Vymazat
  4. Krásné fotky, díky že můžeme cestovat s tebou ;) Hezký den.

    OdpovědětVymazat
  5. no já bych to nedala, katamarán jo, cestu jo, ale ten podmořský život? já se snad musela v jednom ze životů utopit. A ti batmani? Ještě teď mám hrůzu z těch, kteří nám každý večer zakončili lekci jógy, velikost rozevřených novin a já v panice, relaxace byla okamžitě vyladěna:D no jsem posera! Nádhera, těším se na další řádky a to že zahraničí je na vegetariány připraveno? Nejsem překvapena, v ČR je to zatím stále záleřitost "módního stylu". Ještě si asi počkáme. Krásné dny do Olomouce:)

    OdpovědětVymazat
  6. A zkoušela jsi to někdy? Já k tomu mám obrovský respekt. Asi je to tím, že moře nemáme, ale i přesto, že se považuju za dobrého plavce, třeba nesnáším plavat v rybníce nebo lomu, když je pode mnou hloubka. Zatímco při šnorchlování je mi fuk, když je pode mnou 6 metrů i víc... A navíc když máš vestu, tak tě krásně nadnáší. Já to tentokrát celý zvládla bez vesty a jsem na sebe patřičně hrdá :)
    Co se vegejídel týká tak se to pomalu zlepšuje, ale stejně se to nedá ani trochu srovnat. V zahraničí se dělají vegejídla už od základu, u nás je to o tom, že se maso nahrazuje něčím nemasitým - tofu (který ještě není poradně ochucené, takže hnus) atd. A pak jistota v podobě smažáku :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zkoušela, potopila jsem se a panika jakou jsem nezažila, musela jsem okamžitě ven. Já a zvířata asi obecně nejdeme dohromady, když jsme blízko :/
      Ano, smažák je jistota:)) a ještě mne baví, vegetariánské sekce s dary moře:)) Kreativitě se meze nekladou:)

      Vymazat
    2. Všechno je to jen v hlavě... ale rozumím, já mám strašný stavy ve výškách - otevřených, zvlášť když trochu fouká...

      Vymazat