9. října 2017

Tyto dny

Nevím, jestli jsem někdy byla spokojenější než posledních pár týdnů. Vděčím za to samozřejmě mojí drahé polovičce, která mě denně přivádí k záchvatům smíchu, ale i sobě, protože poprvé v životě jsem se dokázala zbavit všeho, co mě štve. Nedělám práci, které mě štve, nevídám se s lidmi, kteří ze mě dřív sáli akorát energii, nepoužívám skoro vůbec slovo "musím" a když ho použiju, vůbec to není bráno negativně. 
Dřív jsem mrčela, že ještě musím na poštu...teď mi to vůbec nevadí a beru to jako zpestření. Navíc se mi poslední dobou stává, že kdykoliv jdu ven něco zařídit, udělám dobrý skutek. Jde o drobnosti, ale to není důležité. Někomu řeknete, že u stolu v restauraci zapomněl deštník a klidně za ním vyběhnete až ven, že řeknete prodavačce v galanterii, že se ošidila o 100 Kč, nebo když v bankomatu najdete zapomenuté tři tisíce a jdete je vrátit do banky... Ale vždycky se v okolí objeví někdo, kdo je překvapený, že jednám tak, jak jednám. A to zase překvapí mě. Copak ostatní by se tak nezachovali? Ať si každý hrábne do svého svědomí...
Brzké víkendové vstávání se nám osvědčilo a tak v něm pokračujeme. Podzim mě letos baví jako nikdy. Nevinná procházka do lesa a přes starý břidlicový lom kousek od Olomouce, žádné ambice na sbírání hub jsme neměli. Ani jsme na to nebyli připraveni.

Nakonec Ondra musel sundat triko, protože to byla jediná možnost, jak tyto praváky vzít domů. Copak jsme je tam mohli nechat? :)






Mimikry...
Sedm praváků nám nakonec stačilo na vynikající bramboračku a na pekáček zapečených hub. Pokrájené tvrdé houby posypejte grilovacím kořením, solí a pepřem zalijte šlehačkou (my jsme měli jen smetanu a vůbec to nevadilo) a něco přes hodinu pečte na 200°C. Masožravci můžou přidat slaninu. Tolik dnešní gastronomické okénko :)
Mějte krásný týden!

2 komentáře:

  1. Tak ty praváky závidím, myslela jsem si že už mám letos hřibů dost, ale po gastronomickém okénku se mi začaly sbíhat sliny;) Minulý tyden jsem to měla asi stejně, ve vlaku jsem babičce otevřela sklenku s pitím, usmála jsem se na dědu ve vlaku, odnesla jsem sousedce odpad do popelnice. Nic mě to nestálo a asi jsem je potěšila. Lidi by na sebe měli být hodní. Krásný zbytek pondělí a ať ti to štěstí vydrží napořád ;) PS: Krásné fotky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrým skutkům zdar! :) Díky moc, ono to štěstí vlastně spočívá v celkové spokojenosti a hlavně v uvědomění si to...

      Vymazat