26. září 2016

U.S.A. - Yosemite

Cestou do Yosemitu narážíme na Mono Lake. Jde o slané jezero s výjímečným přírodním úkazem. 
Kolem jezera stojí sloupy a věže šedobíle zbarvených vápencových tufů, které vznikly z vyvěrajících podvodních pramenů, kdy čerstvá pramenitá voda nasycená kalciem vtékala do vody obsahující uhličitany. 
Všude svítí žlutě kvetoucí rabbit brush a hladina jezera je nádherně modrá.















Až sem všechno klape jak má. Cesta, kterou pokračujeme, tzv. Tioga Road se totiž zavírá 10. září a to na celou zimu. Máme štěstí, jsme tu o pár dní dřív. Projíždíme celým parkem z východu až do Yosemite Valley.






Po  cestě jsme udělali několik zastávek a kochali se okolím a taky zvířátkama. Ikonická skalní stěna El Capitan - tolikrát jsem ho viděla v televizi, na obrázcích a teď jsme tady :) 








Yosemitský národní park je nádherný. Naneštěstí jsme se tu objevili právě v době Labour Day Weekendu. Všude bylo plno lidí, zácpy do parku ale hlavně byl problém s ubytováním, v parku to bylo nemožné, všechny kempy byly plné. Nakonec nám nezbylo než jet na západ mimo park do kempu Yosemite Lakes RV Resort, kde bylo volno. 
Doufáme, že další den to bude lepší a brzo ráno vyrážíme do Yosemite Valley a šlapeme k Vernal Fall. 
Mezi stromy něco spí, je to Mule Deer - Jelenec ušatý. O kus dál jeden svačí. Taky jsou všude veverky a jedna obzvláště vypasená u restaurace s pizzou a nad hlavou nám poletují nádherné modré Straky Stellerovy.



Lidí je tu opravdu hodně, takže se trochu smiřujeme s tím, že medvěda asi nepotkáme. To nejhorší nás čeká ve chvíli, kdy sedneme do auta a chceme jet na asi nejhezčí vyhlídku na Sentinel Dome.

Bohužel ve chvíli kdy projíždíme kolem odbočky, dočasně zavírají cestu na vyhlídku a posílají nás dál na jih ven z parku. Je tu prostě tolik aut a lidí, že je to neúnosné. Jsme z toho hodně otrávení. Zpátky nemá cenu jet, protože kolona je dost dlouhá.
Jedeme na jih k Bass Lake, kde Ondra před 9ti lety pracoval v kempu. Bohužel i všechny kempy v okolí jezera jsou plné, to samé motely, hostely, hotely, resorty... Začínáme být nervózní, protože to nevypadá dobře, začíná se stmívat. Zkrátím to. Ubytování nacházíme až ve Fresnu, po 6ti hodinách marného shánění noclehu nám jedna hodná recepční z hotelu zajistila v úplně jiném hotelu poslední pokoj v celém Fresnu! 
Další den věříme, že to bude lepší, ale volno je i v pondělí a je to mnohem horší. Ani se nedostaneme do parku, protože abychom čekali ve 20 mílové koloně na to nejsem dostateční masochisti. A tak jsme to vzdali, bylo nám to moc líto. Ale zřejmě to takto vypadalo ve všech oblíbených parcích, jak jsme se pak dozvěděli. Takže nikdy, opravdu NIKDY nejezděte do žádného parku, hlavně ne do těch oblíbených, první víkend v září, protože prostě Labour Day Weekend!!!!

Vracíme se tedy k Bass Lake, procházíme si kemp, kde Ondra pracoval, ukazuje mi chatku, kuchyni a místo, odkud mi tenkrát posílal emaily :) Volíme náhradní program, chceme vidět sekvoje. Známý Mariposa Grove, kde se nachází právě ty obří sekvoje, je až do roku 2017 zavřený. Dostáváme tip na jiný park - Nelder Grove, tam ale narazíme jen na obří pařezy a sem tam na nějaký větší strom. Znechucení a zklamaní nemáme ani chuť chodit po suchém prašném lese...



Navíc se děsíme dalšího hledání ubytování a tak vyrážíme směr San Francisco dřív a naštěstí se celkem snadno ubytujeme ve městě Chowchilla. Španělštinu tu uslyšíte víc než angličtinu. Snad jsme si celou porci smůly "vyžrali" tady a už to bude jen lepší.
Víte, na každé naší dovolené se něco nepovede, je něco jinak než si plánujeme a my se s tím musíme nějak vypořádat. Většinou je to psychicky a často i fyzicky náročné. Moc mě ale mrzí, že se to stalo zrovna tady, protože dobře vím, jak moc mi to tu chtěl Ondra ukázat a jak si myslel, že tohle místo bude TOP destinace. Asi by byla, bez lidí. 

5 komentářů:

  1. Zito, krásné fotky a příroda, nádhera. I my máme občas na dovolené smůlu, třeba když vykradli hned první den autobus a naši kamarádi museli odjet, protože bez brýlí se lyžovat nedá (ukradli jim všechno). Takže jsme dovolenou trávili zase ve dvou... A poznali jsme fajn lidi a bylo to nakonec fajn :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uf to je nepříjemné. Nám se zatím nic takového nepřihodilo. To je přesně to, čeho se obávám vždycky nejvíc - krádeže a nepříjemnosti s autem. Ale vždycky se dá všechno řešit :)

      Vymazat
  2. A já se tak těšila na sekvoje, ale El Capitan je:) Já jen hledím, jak ty znáš všechna ta zvířata!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme se taky těšili! Ale určitě na ně brzo narazíme :)
      Zvířata znám, protože kamkoliv jedeme, tak si zjišťuju, co tam žije. Když máme místního průvodce (jako v Kostarice nebo Malajsii) tak se hodně dozvíme od nich a pak už jen gůglím český výraz :) Někdy je to náročnější, ale před nějakou dobou mě kontaktoval jeden ornitolog s prosbou o tipy ohledně Azorských ostrovů a když už si nevím rady, tak mu pošlu foto a on to buď ví, nebo poprosí kolegy a zjistí mi název :) V amerických parcích je to snadné, protože na stránkách parku mají seznamy zvířat s fotkou, popisem i latinským názvem... A já prostě zvířátka miluju :)

      Vymazat