28. září 2016

U.S.A. - Highway 1

Ze San Francisca míříme na jih po legendární Highway č. 1. Je to jedna z nejkrásnějších silnic a to díky výhledům na krásné pobřeží.
Nepočítejte ale s tím, že se tu někde okoupete. Voda je ledová, plná chaluh a řas a hlavně všude jsou výstražné cedule s upozorněním na nebezpečí a případným počtem utonulých...
Na severu bylo krásně a modrá obloha. Ale čím víc jsme sjížděli na jih, tím víc se začala objevovat mlha.


Udělali jsme si krásnou zastávku na Pfeiffer Beach, která je známá růžovým pískem a skálou s otvorem. Písek je růžový jen na okrajích pláže, takže nečekejte nic zázračného. Při vstupu k pláži je potřeba zaplatit vstupné 10$. Vemte si s sebou nějaké a pití jídlo a taky teplé oblečení. Když foukne, tak je dost zima.





  
Kromě mlhy jsme měli štěstí i na požáry. Ne že bychom nějaký viděli nebo snad byli v ohrožení, ale celá oblast parků (Los Padres National Forest) na východ od silnice byla zavřená právě kvůli rozsáhlým požárům, které se snažili hasit už několik týdnů. Veliká škoda.
 

Jedním z nejkrásnějších míst okolí je Julia Pfeiffer Burns State Park a známá pláž s vodopádem - McWay Falls. Na pláž se nedostanete, ale kolem vede moc hezká stezka. Teda aspoň na fotkách tak vypadá. My jsme se tam bohužel nedostali, protože park byl kvůli požárům zavřen... Takže jsme se na pláž mohli podívat jen z jednoho místa, navíc s mlhou, ale i tak to bylo krásné.


Po cestě je neskutečné množství zastávek a výhledů. Po pár hodinách už se vám ani nebude chtít všude zastavovat :)







Pár kilometrů před městečkem San Simeon narazíte na Elephant Seal Beach - pláž, kterou si oblíbili rypouši sloní (Elephant Seal). A jsou úžasní. Šíleně smrdí, vydávají zvuky podobné prdění, jejich pohyby jsou strašně vtipný, a když se škrábou špičkou ploutve jsou hrozně roztomilí :) Stáli jsme tam tak dlouho, až jsme byli zmrzlí a hned ráno jsme se na ně jeli podívat znovu. Jak to tam vypadá můžete pozorovat přes web kameru na oficiálních stránkách.









U našeho motelu (Motel 6) v San Simeon právě kvetly stromy a kolem bylo hodně kolibříků. Bohužel se mi nepodařilo je pěkně vyfotit, protože ty mršky jsou fakt rychlý a já nemám ani pořádné vybavení ani jsme neměli čas tam na ně číhat. O to víc obdivuju Ondru Prosického a jeho fotky (nejen) kolibříků.

Čím víc jsme se blížili k Los Angeles, tím bylo počasí přívětivější. Ve městečku Cambria jsme si prošli i po Moonstone Beach Boardwalk a po pláži. Tady už se objevovali i surfaři.

 




A pomalu se blížíme k naší poslední zastávce. Snad vás tenhle cestovatelský seriál nenudí :)

5 komentářů:

  1. Mlha má svoje kouzlo na fotkách, já to mám rada. Nenudí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím naprosto souhlasím, taky ji mám na fotkách ráda. Ale desítky mil v autě po klikaté cestě na útesech s viditelností 15 m jsou náročné :D

      Vymazat
    2. Větru dešti neporučíme :)

      Vymazat
  2. Vy máte teda pech. Ale výhledy krásné, voda azurová, krása :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tyhle pobřežní cesty miluju!

      Vymazat