7. července 2016

Krkonoše

Dnes tu mám pro vás záplavu fotek, protože první červencové dny a prodloužený víkend jsme se rozhodli strávit v České republice někde na horách. A já se vám přiznám, že Krkonoše jsme zatím ještě nenavštívili (je to ostuda, já vím). A tak jsme sbalili stan a vyrazili. Hned za Olomoucí jsme nabrali moc příjemný pár stopařů, které jsme vyhodili v Hradci Králové, aby pokoušeli štěstí dál, protože jejich konečnou byla Praha. Cestou jsme se stavili u přehrady Les Království, poblíž Dvora Králového nad Labem.



Ubytovali jsme se ve Špindlerově Mlýně v autokempu. Moc příjemné místo, okukovali jsme obytňáky našich německých sousedů. Jednou si taky nějaký pořídíme :)
První túra vedla přímo z kempu po modré značce až k Luční boudě, kde jsme se občerstvili. Dále přes Úpské rašeliniště k Obřímu sedlu a potom po červené pořádný stoupák až na Sněžku. Počasí nám přálo, i když na Sněžce pěkně fučelo a bylo 8°C.
 










Zpáteční cestu jsme volili opět přes Luční boudu a pak po červené dolů do Špindlerova Mlýna. Je to pořádný sešup a spousta schodů, kolena dostala pěkně zabrat, ale nahoru bych to nechtěla jít :) Výhledy to byly krásné a nikde nikdo, poslední kilometr v dešti, ale nejsme z cukru a hlavně jsme byli připraveni a vytáhli pláštěnky. Tento okruh má cca 23 km a stojí za to.



Druhý trek jsme naplánovali k pramenu Labe. Z kempu jsme opět vyrazili po modré, ale hned u Dívčí lávky jsme odbočili na zelenou. Je to táhlé a docela ostré stoupání až k Medvědí boudě, pak jsme odbočili po žluté k Brádlerovým boudám, kde jsme si dali "zdravou" snídani, brunch a oběd v jednom - pivo, hermelín a topinky :)



Posilněni pokračujeme po zelené až k Labské boudě. Jsme rádi, že jsme nešli ze Špindlu po modré. Na zelené nikdo nebyl, stoupání bylo snesitelné a výhled na Pančavský vodopád a Labskou boudu jedinečný. A jako bonus jsme potkali srnečku.



Od Labské boudy jsme odběhli k pramenům Labe, tady už bylo hodně lidí, ale nevadí, s tím jsme počítali.



Zpátky po červené kolem Pančavského vodopádu k Vrbatově boudě a po žluté dolů do Horních Míseček, kde jsme se občerstvili. Na závěr jsme nohy těžce rozcházeli po červené do Špindlerova Mlýna. Okruh měří něco málo přes 20 km.


V noci jsme se ani trochu nevyspali, z jedné strany chrápal nějaký Helmut a z druhé brečelo hysterické dítě v půlhodinových intervalech. Venku zataženo a předpověď počasí hlásila bouřky. Rozhodujeme se, že to zabalíme o den dřív. Cestou do Olomouce zastavujeme v Jánských lázních. Venku prší a tak se lanovkou necháme vyvést na Černou horu. Uděláme okruh po Černohorských rašeliništích. Zmokneme, ale po chvilce se objevuje i sluníčko.


Hlava pročištěná a teď hurá do pracovního procesu. Do Krkonoš se ještě brzy vrátíme a tak budeme rádi za případné tipy na trasy nebo nějaké zajímavosti tentokrát třeba v okolí Harrachova.

2 komentáře:

  1. Jeee, měli jste se krásně. Brádlerovy boudy mám ráda, dvakrát jsme na nich spali při 2 denním přechodu z Pece do Špindlu, Obřím dolem na Sněžku, kolelm Maleho a Wielkiho Stawu, Sloneczniku, Špindlerovy boudy, Petrovy boudy k Ptačím kamenům a Brádlerovým boudám. Přespat a ráno kolem Dívčích kamenů, Vysokého kola k Labské boudě a po modré do Špindlu. Příště bych chtěla od Labské po červené kolem Hančova pomníku a Vrbatovy boudy. Uvidíme :) Zážitky z probdělých nocí mám z různých kempů, proto moje povinná výbava jsou špunty do uší :D Do okolí Harrachova se sami chystáme, tak snad pak poradím ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Brádlerovy boudy se nám moc líbily a vůbec pak ta zelená až k Labské byla krásná, super výhledy a nikde nikdo. Po té červené je to takový přelidněný, k Vrbatově boudě jezdí autobus, tak nejspíš proto. Ale kolem pančavského vodopádu je to moc pěkný. My jsme právě od mohyly Hanče a Vrbaty uhnuli na žlutou, kde opět nikdo nebyl a bylo to moc příjemné. Tak uvidíme, jestli zvládnete Harrachov dřív než my :)

    OdpovědětVymazat