13. ledna 2016

Malajsie - Langkawi

22.12.
Přilítáme večer, lety mají zpoždění. Jsme rádi, že se ubytováváme v příjemném hotelu, kde je čisto a sucho. 

23.12.
Ráno chceme půjčit kola a objet okolí. V půjčovně kola nemají a tak nakonec půjčujeme auto. V Malajsii se jezdí vlevo a tak Ondrovi neustále připomínám, ať se tam drží. On neustále hladí pravou rukou dveře, když chce na našem automatu zařadit kvalt... Chceme lanovkou na vyhlídku a na Skybridge. U vchodu nás zaráží takové množství lidí, že to dobrovolně vzdáváme. Nemusíme vidět všechno. 
Jedeme na sever na pláže. Cestou na první (Datai beach) zdravíme opičáka na palmě a o kus dál pozorujeme v koruně stromu obří veverku - Ratufu uzdičkovou. Pláž je bohužel soukromá, jak se dovídáme od hlídače, a tak nás vyváží vozíkem ven. Nikomu to nevadí, všichni se usmívají. 


Bereme to přes vodopád Terjun Temurun, kde chladíme nohy a odpočíváme.
Druhá pláž Pasir Tengkorak je sice veřejná, ale my už máme hlad a tak se tu jen otočíme. U auta pozorujeme Hulmany tmavé (Dusky leaf monkey). 
Po obědě v indické restauraci v Pantai Chenang se vyvalíme na místní pláž a pozorujeme okolí. Je tu docela rušno, jezdí tu čluny, skútry, nafukovací banány, padáky, vyhlídkový vrtulník. Prostě turistické záležitosti.



Při vrácení k autu, máme prázdné přední kolo. Radost. Přicházíme o depozit a ještě připlácíme, co se dá dělat. Ovšem všechno ukončil překrásný západ slunce.




24.12.
Ráno vyrážíme busem a pak katamaránem na Palau Payar, známá atrakce pro šnorchlování. Nikdy jsme s Ondrou nešnorchlovali. Půjčujeme vybavení, posloucháme instrukce a jdeme na to. Prej jsou tu i žraloci. Potkáváme jednoho hned pár metrů od pláže. Má asi 50 cm. Oddychujeme si, že jsou to takoví drobci. První ponor a hned vidíme rybky. Je jich tam opravdu hodně. Nedá se ani slovy popsat, jak krásně jsou zbarveni. Huhláním do šnorchlů si dáváme znamení. Pak zahlídneme asi 2 m (tvrdí Ondra, já typuju tak 1,5 m) žraloka, druhého, třetího. No ty vole! Víc mi hlavou neproběhne. Krouží asi 2 metry pode mnou. Strach kupodivu nemám. Euforie jako blázen. Jsme plní dojmů a hrozně se nám to líbí. Po třech hodinách ve vodě jsme slušně prosolení a na rukou nemáme varhánky ale pořádné varhany.



Po 5 odpoledne se vracíme do hotelu a jdeme na západ slunce na pláž, dnes není tak povedený jako včera, ale je nám moc příjemně.
Na štědrovečerní večeři volíme ryby (Nyonya fish a Baba fish - nebo tak nějak), láhev bílého vína a na závěr ještě koktejl v jednom stylovým baru.
Večer zjišťuju, že jsme si měla natřít zadek opalovákem. Poučení pro příště.
Skvělý den to byl a nejlepší vánoční dárek ever - zážitek!

Žádné komentáře:

Okomentovat