18. ledna 2016

Malajsie - inspirace

Poslední článek inspirovaný Malajsií.
Ačkoli jsme s sebou na cestu brali jen jeden malý batůžek a jeden velký, který, ale byl při cestě tam zaplněn jen ze 2/3, zato na zpáteční cestě byl narvaný k prasknutí díky dárkům a suvenýrům, nacpala jsem do tapířího žebradla (klasické vojenské somradlo s obrázkem tapíra, které mi dělalo společnost už v Kostarice) i černý blog A5 z Tigeru, který miluju a většinou ho s sebou tahám všude. Přibalila jsem i tenké centropeny a rozhodla se si na cestě sem tam něco nakreslit, napsat, udělat si náčrtek. Nejsou to žádná veledíla, ale nechám vás na pár stránek nakouknout...
Ještě před cestou, malinko filozofie.

V Taman Negara, smutná, že tapír nikde. Asi 2 hodiny po náčrtku se objevil :)

V Tanah Rata v naší oblíbené indické restauraci - rychlonáčrtek sousední budovy.

V Cameron Highlands, inspirace květinami.


Při čekání na letišti v Kuchingu jsem zahlédla nápis "Borneo to the world". A takto jsem ho ztvárnila já. Vpravo v rohu je Raflesie, kterou jsme na živo bohužel neviděli, protože právě žádná v okolí nekvetla. Jde o největší květ na světě, který může mít přes 1 m. Jsem hrdá, že se mi povedlo ji takhle vystínovat za pomocí 3 základních odstínů obyčejných centropenů :)


A poslední obrázek je tapír (jak jinak?). Ten vznikl až na letišti v Kuala Lumpur.
Taky máte blog nebo deník, kam si zapisujete nápady, kreslíte postřehy, nebo jednoduše trénujete ruku?

2 komentáře:

  1. Krásné kresby. Ten tapír je moc povedený (to by byl motiv na výšivku;)). Já moc na kreslení nejsem (možná proto, že mi bylo vtloukáno, že neumím hezky kreslit). Inspiraci kupím v Pinterestu a na Google disku. Jen předlohy pro pomalování hrnečků a jiných předmětů si vždycky načmárám do superstarého školního sešitu a pak jsem po čase překvapená...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takových traumat z dětství je a je to hrozná škoda...Já v dětství kreslila pořád a všude, protože mě to hrozně bavilo, ale nikdy jsem nechodila do žádné ZUŠky ani ničeho podobnýho a dost mě to teď mrzí. Teď se k tomu postupně vracím. Každý den si aspoň půl hodinky "čmárám". Někdy je to nepoužitelné, někdy mi to vnukne další nápad, něco odložím a vracím se k tomu později a někdy prostě jen cvičím ruku (dělám čáry, kolečka, smyčky) jako v první třídě :)

      Vymazat