31. března 2015

Costa Rica - rozloučení

Kostarika je krásná země. Je tu mnoho k vidění. My jsme si nejvíc užili místní faunu a taky flóru. Sopky, i když jsme navštívili jen jednu, mě fascinují. A nesmíme zapomenou na počasí. Taková zima se mi zamlouvá!
Na druhou stranu je Kostarika hrozně drahá. Turistika to tu asi dost změnila. Mimochodem při odletu počítejte s poplatkem za opuštění země 29 USD za osobu. Pokud použijete platbu kartou počítejte s 31 USD na hlavu. A to i přes to, že u okénka je napsáno, že karty se berou stejně jako hotovost...a pak se v tom vyznejte, že?
Co se týká bezpečnosti, tak ani na jediném místě jsem se necítila nijak ohrožená. Je pravda, že jsme se vyhýbali všem větším městům. Z nějakého důvodu asi ví, proč si obehnat barák vysokou zdí s ostnatým drátem.. Anglicky jsme se domluvili všude. Lidé jsou milí, usměvaví, ale taky dost vyčůraní. Obezřetnost je ale potřeba všude na světě.

Na letišti mě pobavila kniha s tapírem a taky práce při nakládání zavazadel. 
Pura vida!


Cesta zpět proběhla naprosto v pořádku. V Atlantě jsme sice měli opět zpoždění, kvůli tomu, že se nepodařilo načíst letový plán. Na klidu mi to moc nepřidalo, ale zato přistání v Amsterdamu se pilotovi povedlo tak, že jsme ani nevěděli, že už jsme na zemi.

Poslední ohlédnutí za Kostarikou, přelet přes Nikaragujské jezero a pohled na ostrov Ometepe se sopkou Cocepción, bohužel schovanou v mracích.


A kam příště? Třeba sem? Takhle shora vypadá Cuba dost dobře ne?


Přílet do Atlanty a mraky, které nás pronásledovaly až domů, respektive do zasněženého Rakouska.


Jsme doma.

Žádné komentáře:

Okomentovat