26. března 2015

Costa Rica - Arenal

Pondělí 22.12.2014
Spíme jako mrtvolky, ani se nám nechce vstávat. Venku je zataženo a tak ani dnes nezahlédneme vrcholek sopky Arenal. Přesunujeme se městečka Monteverde. Objíždíme celé jezero Arenal a kocháme se výhledy. Všude jsme se dočetli, jak se tato cesta hrozná, ale po zkušeností s přejezdem Cordiller nám to přijde jako nádherně upravená cesta...ale houpe to.
Na snídaní zastavujeme v jedné restauraci spojené se suvenýrshopem. A že to byla snídaně. Když nám donesli talíře, na kterých bylo úplně všechno, co si dovedete představit, Ondra pronesl, že tomu už chybí jen toaletní papír. A opět krásný výhled a společnost zvířátek.

Cestou zastavujeme na krásné vyhlídce a kupujeme u místního stánku i dřevěného tapíra s magnetem (na ledničku). Mám velkou radost. Myslela jsem si, že to bude jednodušší tady nějakého sehnat, ale je to plus mínus stejné jako u nás.
Taky potkáváme spoustu kraviček a jednoho toulavého pejska. Ale s sebou jsem si ho vzít nemohla. Ondra zakázal.



Jak už jsem psala, cesta nebyla tak špatná. Asi i díky krásnému počasí. Kdyby pršelo, bylo by to mnohem horší.
Jedeme rovnou na kávové plantáže, protože na ně narážíme cestou a je zbytečné se jet ubytovat a pak se zase vracet. Vybrali jsme Dona Juana, ale určitě jich po celé Kostarice najdete víc. Chvilku čekáme než začne tour a obcházíme okolí. Snažím se vyfotit kolibříka, Ondra se mi směje.



Tour byla moc fajn. Tak akorát dlouhá (2 hod) , vtipná. Dozvěděli jsme se hodně o kávě, kakau a čokoládě. Zkusili si sbírání a taky všechno ochutnali. Stálo to určitě za to. Nakonec jsme nakoupili nějaké suvenýry. Kávu a papír z kávovníku. 

 
 




Po tour jsme se jeli ubytovat. Nejdřív jsme ubytování nemohli najít, ale pak jsme si nechali poradit u jednoho obchodu. Majitel ubytování se nás hned na začátku šišlavou španělštinou zeptal, jestli mluvíme španělsky nebo anglicky. A my že anglicky. On pokrčil rameny a spustil španělsky. Z toho jsme poznali že anglicky neumí ani slovo. Ale i když naše španělština je vlastně nulová, krásně jsem si popovídali, domluvili se, všechno nám vysvětlil a ukázal. Dokonce jsme i pochopili, jak si máme objednat snídani, kam to zapsat a taky nám zamluvil vstupenky do Selvatura parku na zítřejší ráno. Normálně to asi není potřeba, ale bylo to od něj hezké. Taky nám dal balíček kávy z jeho plantáže. A z tohoto příkladu je jasné, že pokud se 2 chtějí domluvit, je úplně jedno, že každý mluví jiným jazykem. Na večeři jsme šli do vtipné restaurace Tree house. A opravdu šlo vlastně o obestavěný strom.


Náklady:
Snídaně: 10 USD za oba
Vstupné Don Juan Coffee tour: 60 USD za oba
Večeře: 41 USD

Žádné komentáře:

Okomentovat